pátek 25. března 2016

Eintopf ze zeleniny a arašídového másla

Eintopf (pro neznalé německého jazyka: čte se "ajntopf") je pokrm, jak už název napovídá, pocházející z německé kuchyně. Dalo by se říct, že je to taková hustší polévka, která se připravuje tak, že se všechny suroviny naházejí do jednoho hrnce a společně se vaří.
Já jsem se nechala inspirovat receptem z jedné německé veganské stránky a jeden takový eintopf vyzkoušela uvařit. Není to nic, co by člověku vyrazilo dech svou jedinečností, nicméně se jedná o dost chutné, voňavé a syté jídlo, které navíc příjemně zahřeje díky koření, které je v něm použito. Ozvláštněno je pak přidáním arašídového másla.



Co budeme potřebovat? (2 porce)


  • čtvrt hlávky bílého zelí nebo kapusty, nahrubo nasekané
  • 1 mrkev
  • půl červené papriky
  • půl konzervy kukuřice nebo fazolí, nebo jakkoli namíchané podle chuti
  • půl cibule
  • 2 lžíce arašídového másla
  • 125 ml pasírovaných rajčat
  • 125 ml vývaru
  • tymián, římský kmín, kajenský pepř / chilli, sůl
  • olej

Jak na to?

  1. Nakrájíme si cibuli na drobno, papriku na kostičky, mrkev na kolečka a zelí či kapustu (já použila zelí) nahrubo. 
  2. Na oleji orestujeme cibuli s paprikou, přidáme půl lžičky římského kmínu a čtvrt lžičky kajenského pepře. Zarestujeme, zalijeme vývarem a rajčaty, přidáme všechnu nakrájenou zeleninu, půl lžičky tymiánu, vmícháme arašídové máslo a posolíme. Vaříme, dokud zelenina nezměkne. 
  3. Ke konci vmícháme fazole a kukuřici, necháme ještě chvilku povařit, ochutnáme, dochutíme a podáváme :) 
  4. Jako přílohu jsem zvolila nejprve rýži, pak žitný chléb a bramboráky. Za mne chléb a bramboráky nejlepší :)



neděle 21. února 2016

Barevné robi špízy

A máme tady receptík! :) Vypůjčila jsem si ho na Blue Vegan Pig, blogu, který mohu jedině doporučit, takže kdo tam ještě nebyl, ten ať tam okamžitě běží!



Recept je to velmi jednoduchý, rychlý (pokud nepočítám marinování robi) a ještě k tomu chutný, takže to je přesně to, co vždy uvítám - a hádám, že nejen já.

Co budeme potřebovat? (cca 2 - 3 porce)

  • balení plátků robi
  • paprika, cuketa, cibule, žampiony atp. 
  • marináda: olej, sójová omáčka, česnek, adžika, paprika, pepř, případně další oblíbené koření
  • brambory jako příloha

Jak na to?
  1. robi nakrájíme na čtverečky a naložíme ideálně na 24 hodin do marinády
  2. na špejle napícháme střídavě namarinované robi s kousky cukety, papriky, cibule a žampionů
  3. do vymazaného pekáčku dáme nakrájené uvařené brambory, na ně naklademe špízy a potřeme marinádou
  4. pečeme pod alobalem cca 10 minut, poté otočíme, znovu potřeme marinádou a pečeme dalších 10 minut
  5. A pak už jen jíme :)



neděle 14. února 2016

Po dlouhé době zase v útulku

Minulý víkend jsem po 4 měsících studia ve Vídni mohla konečně zase nastoupit do služby, tedy do útulku, o kterém jsem vám už tady několikrát psala.
Jestli jsem se po návratu na něco opravdu těšila, tak to byla (krom mého přítele a mého kocoura) právě práce v útulku, která mě dobíjí pozitivní energií a dává mi pocit, že moje existence na této planetě má alespoň nepatrný význam.

Já a za mnou kámoška Sindy


Tento měsíc se v útulku nenachází velké množství zvířat (takže jsem měla alespoň pohodovou službu, při které jsem se zase pozvolna dostala do tempa :-D). Docela dost zvířátek však bylo nemocných a v léčení (fraktury, nachlazení, operace apod.), měla tedy dost času s každým se pomazlit a dodat mu tak trochu chuti do života a dobré nálady. Tak například jsme tam teď měli kočičku, které se operoval nádor na čelisti zasahující až do ucha. Kočička pořád jen seděla v záchodku, smutná, s oholenou hlavičkou a kanylou v tlapce. Po trošce pomazlení a vlídných slov sama přišla, vylezla mi na klín, tam se stulila a ležela, potom dokonce s chutí snědla svou porci masa. Věřte mi, takové okamžiky opravdové a spontánní lásky zahřejou nejvíc u srdce.



Co se týče pejsků, máme jednoho starého křížence jezevčíka a kokra. Sice špatně slyší i vidí, ale je to naprosto zlatý a maximálně kontaktní pejsek, který by byl nejraději pořád v blízkosti člověka. Nejhorší jsou ty momenty, kdy jej musíte zavřít zpět za mříže kotce. Proto mu držím palce, ať najde majitele co nejdříve.

Během mé služby donesli dalšího pejska, vyděšené štěně, které našli pobíhat v Ostravě. Opravdu moc se bálo a nejlíp mu bylo, když mohlo být zalezlé v pelechu v kotci a když na něj nikdo ani nemluvil. Kritická situace nastala v momentě, kdy jsem jej půjčila jedné paní na venčení a on v nestřežené chvíli zdrhnul. Naštěstí ale vše dobře dopadlo a s pomocí dalších lidí jej nakonec chytila. Nyní už se štěňátko rozkoukalo, dostalo jméno Bono a čeká na nového majitele.

zatím ještě smutný a vyplašený

Poslední pes, se kterým jsem bohužel osobně neměla tu čest, je fenka křížence huskyho Kaira. Je to v útulku opravdový skvost. Jelikož byla přijata s frakturou, která musela být zoperována, ještě v útulku nějaký čas pobude, respektive čeká ji ještě jedna operace, při které se jí z nohy vyjme ploténka fixující zlomeninu.

krasavice, že?


No a to je tak ve zkratce vše, bohužel jsem tentokrát moc nefotila, takže nemám příliš zajímavý obrázkový materiál, ale snad příště :)
Točila jsem ale videa, tak mě napadlo, že bych někdy (kdybych měla čas, uměla to atp.) mohla na blog dát i nějaké sestřih, prostě takový vlog z útulku (alias Chcete mě) :) Ale záleží na tom, zda by o něco takového byl zájem.

Kosmetika Jordana (netestováno na zvířatech)





Tento článek se bude zabývat tematikou, která na tomto blogu asi nebude příliš častá, jelikož se nepovažuju za nějakého znalce kosmetiky a nejsem člověk, který by jí měl doma hromady a dokázal o ní erudovaně psát. Nutno dodat, že nejsem nijak zvlášť náročná, takže si nepotrpím na značkovou kosmetiku za velké peníze, jsem prostě takový běžný uživatel s malou kosmetickou taštičkou :-D Tuto recenzi na kosmetiku americké značky Jordana, která netestuje na zvířatech, jsem se však rozhodla sepsat z toho důvodu, že je tato značka spíše neznámá či přehlížená a to je podle mě škoda, protože má kvalitní výrobky za velmi příznivou cenu (i když z hlediska složení to asi nebude žádná hitparáda, nicméně v tom se nevyznám).  Navíc je pro mě velkým plusovým bodem, že netestuje na zvířatech a plno výrobků je veganských a není tedy od věci trochu ji zpropagovat.




Proto si tedy můžete níže ve zkratce přečíst, co od této značky používám a co doporučuji.

A nakupovat můžete zde

Make-up a korektor 2v1 Complete Cover

Pro mě jeden z nejlepších, možná dokonce nejlepší z produktů Jordany. Skvěle kryje, dlouho vydrží a cenově je velice příznivý (v eshopu 109 Kč). Výrobek je v tubě, takže se s ním dobře pracuje. V nabídce je opravdu velké množství odstínů. Jediné, co bych malinko vytkla, je to, že plno odstínů má spíše žlutý/oranžový podtón. Já jsem to ale vyřešila tak, že nejsvětlejší odstín Fair Beige míchám s odstínem Creamy Natural, který je jediný (světlý) s růžovým podtónem a jsem spokojená.

Tvářenka

Tvářenky jsou taky super. Doma mám dvě, jednu používám já a druhou mamka. Vydrží dlouho a nevím, co bych k nim dodala (říkám, že nejsem odborník :-D)
Já používám odstín Rose Silk, je to taková pěkná studená růžová, vhodná pro takové sněhurky, jako jsem já. Mamka má Coral Sandy Beach, ta je taková meruňková a třpytivá.

Matná rtěnka

Rtěnku jsem si koupila jen jednu a to v odstínu Haute Red (za 25 Kč, hihi). Chtěla jsem vyzkoušet, jak mi bude sedět červený odstín a jsem se rtěnkou moc spokojená. Dobře pigmentovaná, dobře drží a hlavně: je matná. Nesnáším, když se mi na obličeji cokoli leskne, takže pro mě jasná volba. Určitě v budoucnu vyzkouším i jiné rtěnky (nebo mamka, ta je více rtěnkový typ), četla jsem na ně totiž pozitivní ohlasy.

Balzám na rty Sweet 'n' smooth

Podle výrobce s lehkým barevným nádechem, obsahující vitamín C, jojobový olej a bambucké máslo. Zvláčňuje a chrání rty. No...vyrábí se v množství různých vůní a barev. Já jsem vybrala Sweet Mango a čekala, že to bude hezky vonět, ale nevoní. Alespoň mi ne, cítím v tom takovou nějakou chemii a že by to na rtech dělalo nějaké zázraky také říct nemůžu. Vyloženě propadák to není, ale asi už bych si to znovu nekoupila, hlavně kvůli té prapodivné umělé vůni.

Semi-permanentní linkovač se štětečkem

Tyto černé linky jsem si koupila kvůli slibované výdrži. Držely docela dobře, voda je jen tak lehce nesmyla, ale poměrně špatně se s nimi pracovalo, hlavně kvůli dlouhému tenkému štětečku, se kterým jsem si vždycky nanesla barvu i na řasy, na kterých mi to pak dělalo hrudky (nebo mám blbé řasy). Co mi ale vadilo ještě víc, bylo to, že se linky leskly a jak už jsem napsala výše, nemám to ráda. Takže už bych si je znovu nekoupila. Navíc pořád v lahvičce nějak tuhly a tvrdly, takže bylo nemožné protáhnout štěteček, který se pak všemožné třepil a kroutil.

Tužka na oči (obyčejná) -černá, bílá

Chtěla jsem nějakou klasickou černou tužku na oči, která se nebude rozmazávat a bude dobře držet a zároveň bude dostatečně černá. To tato tužka splňuje tak na 80%. Nijak zvlášť černá není, to ale neznamená, že by kreslila špatně. Pracuje se s ní dobře, jen je spíše taková tmavě šedá, což mi ale v konečném výsledku vyhovuje a nevadí. Nevydrží perfektní celý den, ale nerozmazává se, spíše bledne. Takže bych koupila znovu.

Tuto tužku jsem si koupila i v bílé barvě a nemám nic proti. Je dobře pigmentovaná, na projasnění oka ideální.

Stíny na obočí

Zjistla jsem, že stíny na obočí mi vyhovují více, než tužky, proto jsem se rozhodla vyzkoušet paletku od Jordany. A ještě ji nemám pořádně odzkoušenou, protože se zatím maluju svou starou paletkou od jiné značky, ale první dojmy jsou kladné. Koupila jsem ji v nejtmavším odstínu Black, na mě možná až moc tmavém, ale musím říct, že je opravdu dost dobře pigmentovaná. V kvalitním balení je i štěteček, který není zas tak špatný a dá se s tím v případě nouze i slušně namalovat. Záleží, jak šikovní jste :)

Zapečené oční stíny

Jsou vhodné na suché i mokré použití. Na mokro jsem je ještě nezkoušela, ale na sucho nejsou nijak moc pigmentované (mám černé). Žádná katastrofa to ale není, záleží, co od nich budete očekávat. Pokud sytou a výraznou barvu, sáhněte raději po jiných. Pokud chcete víčko jen zlehka vystínovat, pak mohu doporučit.



čtvrtek 4. února 2016

Rostlinný sýr Wilmersburger




Tento sýr jsem ulovila v rakouském Sparu. Z rostlinných sýrů jsem měla zatím jen Tavenýr (tofu do této kategorie nepočítám) a příliš mne nezaujal. Wilmersburger byl však i přes svou vyšší cenu láskou na první pohled a to ze tří důvodů:
1. Vypadá naprosto jako sýr.
2. Voní jako sýr.
3. Chutná jako sýr.
Ne že by se mi tak stýskalo po sýrech, ale bylo to prostě příjemné překvapení a přiznám se, že jsem na chvilku pojala podezření, že je to podvod a je to klasický sýr z kravského mléka :-D (což samozřejmě není).

V Rakousku jsem kolem něj chodila dlouho jako mlsný kocour a rozhodla se, že si jej koupím jako odměnu za zkoušky a tak se také stalo. Za 2,99 euro byl můj.
Zkusila jsem jej jen tak na chleba a pak také na toasty, kde se výborně, ale opravdu výborně roztaví a bylo to prostě opravdu jako klasický sýr, až mi doma ujídali :-D
A protože jsem zjistila, že čas od času prostě musí být můj, hledala jsem, kde by se u nás dal pořídit a našla jej zatím jen na internetu, např. na Veganfoods (mají také další příchutě: s rajčaty a bazalkou, kořením, cheddar, bylinkový, houbový a paprikový).

Každopádně jej mohu jen doporučit! Myslím, že čas od času si jej může dopřát každý vegan.



Celebrity pomáhají: Leonardo DiCaprio a Moby

Leonardo DiCaprio



Známý herec Leonardo DiCaprio se rozhodl zapojit do boje proti palmovému oleji, jehož produkce katastrofálně devastuje planetu a má za následek smrt mnoha živočišných druhů.
Herec se o problematiku životního prostředí zabývá už delší dobu a i když na Oscara stále čeká, dostal ocenění Crystal Awards, které se uděluje celebritám, kteří se podílejí na záchraně naší planety a jejích obyvatel.
Při předávání ceny Leonardo prohlásil: "Jednoduše si nemůžeme dovolit umožnit chamtivosti uhelných, ropných a plynových průmyslů, aby rozhodovali o budoucnosti lidstva. Ony subjekty s finančními zájmy v přetrvávání tohoto ničivého systému popíraly a dokonce kryly důkazy o změnách klimatu."
Není to poprvé, co DiCaprio zdůraznil, že je potřeba, abychom to byli právě my sami, kdo převezmeme zodpovědnost za naši planetu. A nezůstává jen u slov. Jeho nadace poskytne 15 milionů dolarů na ochranu životního prostředí, a to především na ochranu deštných pralesů na Sumatře, které zpustošilo pěstování palmy olejné k získávání palmového oleje.

Moby



Pozadu nezůstává ani zpěvák Moby, který otevřel veganskou restauraci a celý výtěžek z ní poputuje na charitu pro zvířata. Jeho restaurace se nazývá Little Pine a nachází se v Los Angeles. 
On sám je veganem už úctyhodných 27 let. K založení restaurace říká: "Otevření Little Pine nikdy nemělo být konvenční podnikatelskou snahou. Chtěl jsem jen představit veganství ve skutečně pozitivním světle a také podpořit organizace zabývající se ochranou zvířat, které odvádějí tak pozoruhodnou práci." A na otázku, proč vůbec zakládat restauraci odpovídá: "Pro mě je to možnost spojit věci, na kterých mi záleží: bio potraviny, sounáležitost, veganství, architektura a design, a všechny je představit na jednom místě."
Výtěžek putuje konkrétně organizacím jako např. The Humane Society, Farm Sanctuary, Sea Shepard, PETA nebo Animal Legal Defense Fund. 

středa 3. února 2016

Pravda o malujících slonech



Viděli už jste někdy takové ty slony, kteří drží v chobotu štětec a malují pestrobarevné obrazy? Asi ano, často se to ukazuje jako senzace a v asijských zemích (zejména v Thajsku) je to oblíbená atrakce pro turisty, stejně jako projížďky na slonech.

Ačkoli jsou sloni inteligentní tvorové, malovat obrazy jim není přirozené a ani v zajetí se u nich náhle a samovolně neprojevují skryté umělecké talenty. Pravda o důvodu jejich malování je totiž úplně někde jinde.

Aby dokázali malovat, procházejí sloni krutým výcvikem. Celému tomuto procesu se říká phajaan. Jedná se o zlomení ducha zvířete prostřednictvím hladovění, spoutávání a bití, to vše už v raném sloním věku. Až se slon zcela podvolí vůli svého trýznitele, teprve pak se začíná učit malovat.



I u samotného malování je přítomen člověk, který na první pohled působí, že slonovi jen pomáhá a podává štětce, ve skutečnosti jej však popichuje hřebíkem do citlivé tkáně uší nebo jeho ušima kroutí, a dává tak slonovi najevo, co má malovat.

Také štětce, kterými sloni malují jsou uzpůsobeny tak, aby z chobotu nevypadly, ale zároveň se jim do něj zapichují, což slonovi působí velké bolesti, jelikož je na konci chobotu spoustu nervových zakončení.

Jediným řešením je samozřejmě to, aby turisté tyto akce nepodporovali ale naopak silně bojkotovali a aby se pravda o tom, co za sloním malováním stojí, šířila. Možným řešením je např. komentování na turistických serverech typu Tripadvisor apod.
Jelikož vždy, když se zvíře musí chovat nepřirozeně za účelem pobavení publika, je za tím dlouhotrvající mučení. Žádné zvíře si však nezaslouží, aby bylo zneužíváno za účelem triviální zábavy.